
Šestidenní
před vypuknutím - Nový Zéland | Taupo | 9. 11. 2006
Pět týmů
Motoklubu Jiřetín dorazilo bez větších problémů do novozélandského Taupa,
kde už za několik dnů začíná 81. ročník Mezinárodní šestidenní motocyklové
soutěže enduro. Do dějiště motocyklové olympiády se sjíždějí i další
výpravy z osmadvaceti zemí celého světa.
Motoklub
Jiřetín čekala téměř třicetihodinová cesta z Prahy do novozélandského
Aucklandu s mezipřistáním v korejském Soulu (letenky a celý pobyt včetně
ubytování zajišťovala CK
True Travel). Následovaly ještě další čtyři hodiny autobusového
přesunu až k hotelu ve městě Taupo. Hotel leží přímo na silnici vedoucí
k zázemí soutěže na místním automotodromu. K sedmnáct tisíc kilometrů
dlouhému letu bylo ještě nutné připočítat dvanáctihodinový časový posun.
Organismy jezdců se během následujících několika dní daly postupně do
pořádku.
Už v úterý 7. listopadu měly do vznikajícího depa dorazit kontejnery
jednotlivých týmů, naplněné motocykly a náhradními díly. Zopakovala
se však situace z brazilské Fortalezy 2003 a kontejnery nabraly díky
přísným celním předpisům zpoždění. Zatímco depo se během následujících
dnů začalo pomalu zaplňovat, Jiřetínští se doposud ke svým věcem nedostali.
Po mnoha urgencích mluví zatím poslední zpráva o pátečním ránu (10.11.2006).
Už se kvůli tomuto zpoždění musela odložit i technická přejímka. A tak
si své první motocykly převzal zatím jen klubový tým KBS ÚAMK Unhošť,
protože si přímo na místě pronajal tři stroje značky Honda od zdejšího
dovozce. Zatím jediný kazem české účasti na letošní Šestidenní bylo
zranění Jakuba Horáka (KBS Unhošť), kterého potkal těžký pád přes řídítka
hned při první zkušební jízdě na tréninkové trati. Po nárazu do hlavy
byl raději ošetřen v nemocnici, do začátku soutěže by však měl být podle
lékařů v pořádku. O pár dní dříve se ke svým novým motocyklům KTM dostal
i Víťa Kuklík a Jan Zaremba. Do Taupa je totiž dopravili přímo z rakouského
Mattighofenu. Ani zde však nešlo vše jednoduše a kluci si své stroje
přebírali po tři dny v šesti předem domluvených schůzkách. Doufejme,
že se vše nakonec vyřeší a půjde o poslední problémy týmu. Zatím všichni
jezdci Jiřetína využívají volného času k prohlídkám budoucích tratí
a jednotlivých testů. Písčitohlinitý povrch převážně lesnatých enduro
testů může šestisetčlennému startovnímu poli připravit nejedno překvapení.
První stovce to bude po trávě zákonitě klouzat, druhá polovina zase
pojede v nepříjemně vyjetých kolejích. Výhodou snad může být, že každý
soutěžní den je naplánován jen na jedno dlouhé kolo.
V neděli 12. listopadu v odpoledních hodinách místního času proběhne
na hlavní promenádě města Taupo slavnostní zahájení ISDE 2006.
Kde se
pojede ISDE 2006:
Město Taupo
leží na břehu stejnojmenného jezera, které je zároveň největší na Novém
Zélandu. Nachází se uprostřed severního ostrova, asi 280 km jižně od
největšího novozélandského města Aucklandu. Celá oblast je vulkanického
původu, což se zde dá vystopovat na každém kroku. Ze země se na mnoha
místech páří a unikají prameny horké vody, doprovázené sirovodíkovým
zápachem. Místní obyvatelé využívají tento přírodní úkaz k ekologické
výrobě elektrické energie a dodávkám tepla. Nejznámější maorské město
Rotorua s třicet metrů vysokými gejzíry leží ve vzdálenosti 80 km. Vulkanická
zóna Taupo se táhne od sopky Ruapehu až po White Island ve vodách pacifického
zálivu Bay of Plenty.
Taupo je také známé jako hlavní město novozélandského motorismu. V nedalekém
okolí bydlí například bratři Shayne a Darryll Kingové a pochází odtud
i motokrosař Ben Townley. Na místním automotodromu se v únoru pojede
formulový šampionát A1 GP i s českou účastí. Zatímco dráha už je v provozu,
a na trati se pořádají závody, boxy a hlavní tribuna je ještě ve výstavbě.
Nehotová hrubá stavba vůbec nenasvědčuje tomu, že by se tu za pár měsíců
mělo odehrávat tak prestižní podnik. Hned za městem se na motokrosové
trati konalo šestého listopadu mistrovství Oceánie v motokrosu za účasti
takových hvězd, jako byl Stefan Everts, Joël Smets nebo domácí vítěz
Joshua Coppins. Otec a syn Evertsové využili svého pobytu a v areálu
závodiště, kde se bude konat i závěrečný motokros Šestidenní, uspořádali
svou motokrosovou školu pro mladé jezdce.
Na Novém Zélandu je jaro v plném proudu. Vše kvete a tráva je tu „anglicky“
zelená. Podzimní Šestidenní se tak přestěhovala do vlídnějšího podnebí.
Loňské teploty se tu touto dobou šplhaly až k sedmadvaceti stupňům celsia,
letos takové počasí není, teplota vystoupala zatím nejvýše ke dvacítce,
ale po celodenním dešti klesla i na sedm stupňů. Slunce se pravidelně
střídá s deštěm a počasí se dokáže změnit během několika minut.
Hlasy
před startem:
Roman
Michalík (Motoklub Jiřetín – Topservis): „Je to má patnáctá
Šestidenní a bylo by hezké se konečně dočkat vítězství, i když „jen“
v klubové soutěži. Zatím nejlepším mým výsledkem bylo druhé místo s
juniorským týmem v roce 92. Připadá mi to tady podobné povrchem i charakterem
tratí jako v Austrálii, jen to počasí je jiné. Zatím každý den pršelo.
Zatím největším zážitkem byl pro mne večer v maorské vesnici, maorského
bojovníka bych opravdu večer nechtěl potkat. Ochutnali jsme i zdejší
speciality, chutnali mi, ale na českou a italskou kuchyni nemají.“
Víťa
Kuklík (Motoklub Jiřetín – Topservis): „Novozélandská krajina
je nádherná, nic hezčího jsem zatím neviděl. Je to má sedmá Šestidenní
a asi nejtěžší. Ne proto, že se jezdí vlevo, na to si zvyknu, ale poprvé
jedu v klubovém týmu, takže budu s číslem 579 startovat až tři hodiny
po prvním jezdci. Na trati už budou vyjeté koleje, nepříjemné bude i
předjíždění pomalejších jezdců, musíme být trpělivý a zbytečně neriskovat.“
Jan
Zaremba (Motoklub Jiřetín – Topservis): „Po dvou letech se
zase vracím na Šestidenní. Jízda v lese mě sice děsí, ale věřím, že
to překonám, jako při posledním mistráku v enduru v Bohdalovicích, kde
mi to druhý den už docela šlo. Na co si ale budu muset rychle zvyknout,
je přestup ze čtyřtaktu na stopětadvacítku.“
Zdeněk
Gottvald (Motoklub Jiřetín – Pfanner): „Dovolená by se mi na
Novém Zélandu moc líbila. Taupo je krásné, když neprší. Trať bude těžká,
takové enduro testy v lesích se už nevidí. Některé úseky zřejmě projede
přes dva a půl tisíce motorek během šesti dnů a tam to asi bude hodně
rozbité.“
Martin
Gottvald (Motoklub Jiřetín – Pfanner): „Enduro testy se mi
moc líbí, obhajujeme druhé místo z loňska, ale těžko říci, jaké to bude,
bylo by příjemné zažít stejný šok jako v Povážské Bystrici, kde jsme
po prvním dnu vedli.“
Radek
Toman (Motoklub Jiřetín – Pfanner): „Myslím, že by nám zdejší
motokrosy mohli vyhovovat. Enduro testy zatím vypadají dobře, ale po
projetí tolika jezdců bude trať zřejmě hodně rozbitá. Já jedu z Jiřetína
jako poslední, mám číslo 598.“
Martin
Kuklík (Motoklub Jiřetín – Batex) : „Je to má premiéra na Šestidenní
a moc se na to těším. S bráchou, který mi v enduru hodně pomáhá, jsme
se pečlivě připravovali doma, cítím se dobře rozjetý. Velké obavy jsem
měl z třicetihodinového letu z Prahy do Aucklandu, ale zvládl jsem to
s pomocí prášků na spaní.“
Martin
Malát (Motoklub Jiřetín – Batex): „Letos se mi sezóna moc nevydařila,
tak snad se to zlomí tady, uvidíme. Trochu mne mrzí, že nejedu s Gottvaldy
jako vloni, to mě vždycky motivovalo.“
Drahoš
Gottvald (doprovod): „V okolí Taupa nás čeká opravdu specifický
terén. Je to taková směs písku, hlíny a sopečného popela. Zatím tady
dost prší, ale voda určitě jezdcům vadit nebude, protože se rychle vsákne.
Těžké to bude na enduro testech, které vedou jen lesy, což se už nikde
jinde nevidí, a v měkkém terénu se vyjedou koleje, ale zůstanou v nich
kořeny stromů. Navíc jsou to dlouhé vložky, takže to bude náročné na
fyzičku. Motokrosové úseky na zdejších pastvinách by nám měly vyhovovat
víc.“
Jan
Holada (doprovod): „S kontejnerem je to stejné jako při Šestidenní
v Brazílii. Tam jsme také mohli začít motocykly připravovat až den před
technickou přejímkou. Pak nezbylo než pracovat přes noc. Tady sice mohu
Víťovi Kuklíkovi už nyní zajet motocykl, který máme pronajatý přímo
v Taupu, ale čekám na náhradní díly. Musíme vyměnit řidítka, tlumiče,
prostě ještě práce tak na pět hodin.“
Autor:
Ivo Helikar